Slavia – Návrh a provedení stavby

Práce na projektové dokumentaci pro provedení stavby Multifunkčního fotbalového areálu SK Slavia Praha začaly v září 2006 a v podstatě jen o pár týdnů předbíhaly vlastní stavební dodávku. Tyto projektové práce navazovaly na dokumentaci pro stavební povolení vypracovanou ateliérem Omicron-K v roce 2003, ale zároveň na studii ze srpna roku 2005 upravenou tak, aby finanční náklady odpovídaly možnostem investora a zároveň byla zachována funkčnost a architektonické řešení celé stavby. Tato skutečnost a také souběh provádění projektové činnosti a výstavby stadionu kladly zvýšené nároky jak na projektanty, tak i na realizační firmu a její subdodavatele.

Ing. Stanislav Babka (*1959)

Vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze, obor Pozemní stavby. Působí jako vedoucí projektant ve firmě COPLAN Projekt s.r.o., postupně SÚRPMO, Vojenské stavby, PPS s.r.o., JA-FORM spol. s r.o., PAN s.r.o. Autorizovaný inženýr v oboru Pozemní stavby.

E-mail: stanislav.babka@coplan.cz

Oproti původní dokumentaci pro stavební povolení byla téměř celá konstrukce stadionu navržena a realizována jako prefabrikovaná, přilehlé části za vnější osou samotného stadionu byly navrženy jako monolitické. V průběhu projektování tak bylo nejdůležitější prostorově a výškově sladit prefabrikované části (stadion) a monolitické části (zázemí stadionu) a koordinovat trasy jednotlivých instalací, a to zejména i proto, že neexistoval předchozí stupeň projektové dokumentace, ve kterém by tato činnost, byť částečně, byla provedena.

V rámci stavebních prací byly nejprve provedeny hrubé terénní úpravy (HTÚ) a výkopy, při kterých byly objeveny konstrukce původního stadionu, ke kterým nebyla k dispozici žádná dokumentace. Tyto konstrukce bylo třeba urychleně odstranit a posoudit piloty, které byly v daných místech navrženy. V co nejkratší době byly zahájeny práce na pilotách, kterých bylo více než 650, o průměru 620 mm, 900 mm a 1200 mm, některé s rozšířenou hlavou na průměr 900 mm. Hlavice byly vrtané průměru 1500 mm, 1200 a 1000 mm. U pilot, stejně jako u dalších konstrukcí spodní stavby, bylo třeba provést opatření proti bludným proudům, jejichž zdrojem je v dané lokalitě zejména stejnosměrně elektrizovaná železnice Praha–Benešov s trakčním napětím 3 kV, tramvajová doprava s trakčním napětím 600 V v ulici Vršovické, vzájemné galvanicky propojené uzemňovací soustavy trafostanic přes měděné stínicí opletení u kabelů VN 22 a dále propojení uzemnění bytových a jiných staveb.

Na realizované piloty byly osazeny sloupy prefabrikované konstrukce stadionu, resp. přímo šikmé prefabrikované nosníky tribun a v monolitické části objektu monolitické sloupy a stěny. Byla provedena celá spodní stavba, izolace proti zemní vlhkosti a radonu. U tahových pilot pro kotvení ocelových táhel střechy určených statikem byly provedeny tahové zkoušky, jejichž výsledky odpovídaly požadavkům na ně kladeným.

V průběhu postupně dokončované hrubé stavby byly zahájeny a dále prováděny práce na jednotlivých instalacích, jejichž navrhování a vzájemná koordinace, též s ohledem na změny v průběhu výstavby a změny investora, patřily k nejdůležitějším a zároveň i nejnáročnějším činnostem projektových prací.

V okamžiku provedení prvních nosných a tahových sloupů byla na východní straně stadionu zahájena montáž ocelové konstrukce střechy stadionu, jejíž dodávku zajišťovala firma Kepák, spol. s r.o. Jako výsledná konstrukční soustava byla projektantem Ing. Michaelem Trnkou, CSc., zvolena konstrukce prostorově spolupůsobící, tuhá na kroucení a stabilizovaná kotvením vnějšího okraje střechy do železobetonové konstrukce přístaveb nebo přímo do pilot pomocí táhel. U zvolené alternativy byla dále optimalizována vzájemná rozteč vazníků s ohledem na nosný systém spodní stavby a architektonické působení. Příprava ocelových prvků konstrukce střechy stadionu byla zahájena předmontáží na budoucí hrací ploše a následně probíhala vlastní instalace konstrukce střechy, jejíž celková hmotnost je cca 1300 t. V konstrukci střechy je instalováno osvětlení hrací plochy.

Návrh střešního pláště

Při návrhu střešního pláště stadionu byly zvažovány různé varianty střešní krytiny. Nakonec byla zvolena krytina z PVC-P fólie Sika-plan 12G armovaná tkaninou z polyesterových vláken, mechanicky kotvená, podklad OSB desky na trapézovém plechu konstrukce střechy. Tato krytina byla zvolena z důvodů cenových i realizačních. Zajímavým prvkem střešního pláště stadionu je prosvětlovací pás při vnitřním líci z makrolonových panelů Rodeca šířky 0,6 m a délky cca 4,8 m. Vzhledem ke křídlovitému profilu střechy a jejímu sklonu ve směru příčné osy směrem k východu byl pro odvodnění střešního pláště střechy stadionu zvolen podtlakový odvodňovací systém Siaqua od firmy Sikla Bohemia, s.r.o. – bylo však třeba nalézt vhodné trasy pro vodorovné odvodňovací potrubí uvnitř příhradové konstrukce střechy, což kladlo nároky na projektovou přípravu a následně na samotnou realizaci.

Podhled střechy

Tváří stadionu je určitě podhled ocelového střešního prstence z kanadského cedrového dřeva, jehož realizaci prosadil hlavní architekt stavby. Důvody, proč byl vybrán právě takový obklad, jsou estetické a praktické. Dřevo stromu Thuja plicata (Zerav obrovský) v anglosaském světě ne zcela správně nazývané „západní červený cedr“(western red cedar) se vyznačuje širokou škálou barevných odstínů od světle žluté až po tmavě hnědočervenou. Mladé dřevo na kmenu je světlé a čím dál více do hloubky tmavne. Tato vlastnost se projevuje tím, že prakticky každé prkno je jinak barevné, a složí-li se z nich plocha, má velmi zajímavý, těžko napodobitelný vzhled. Medová barva dřevěného podhledu působí velmi příznivě na atmosféru jinak účelově pojednaného stadionu a vnáší do ochozů jisté prvky intimity.

Praktických důvodů pro použití právě tohoto dřeva na podhled bylo několik. V první řadě jeho lehkost (cca 400 kg/m3) – při celkové ploše podhledu cca 10 000 m² je rozdíl ve hmotnosti ve srovnání třeba se smrkem 36 t. Takže o tuto hmotnost bylo sníženo celkové zatížení konstrukce střechy. Další zajímavou vlastností tohoto dřeva je, že neobsahuje pryskyřici, a nehrozí tedy odkapávání z podhledu na sedadla tribun. Třetí velmi důležitou vlastností tohoto materiálu je, že nepotřebuje impregnaci proti houbám, plísním atd.

Je-li kryto před přímým slunečním světlem, zachová si po velmi dlouhou dobu svoji původní barevnost, která by se impregnací potlačila. Podhled se nemusí díky těmto vlastnostem nijak v budoucnu povrchově ošetřovat a periodicky opravovat.

Provedení podhledu bylo klasické, cedrová prkna byla přichycena nerezovými vruty na impregnované latě. Mezi prkny jsou cca 10 mm mezery. Šířky prken (100 mm a 150 mm) jsou k sobě řazeny zcela náhodně, což ještě zvyšuje estetický dojem podhledu.

Dřevěný cedrový podhled, který evokuje vzpomínky na dřevěnou tribunu původního Edenu, byl určitě tou správnou volbou a umocňuje působivý dojem z architektonického ztvárnění stadionu.

TZB

V objektu je trafostanice se dvěma suchými transformátory 1600 kVA. Samotný stadion je zálohován UPS (osvětlení plochy, část technologií budovy, slaboproudá zařízení) a dále je instalován motorgenerátor pro zálohování UPS výtahů, požárního větrání, část VZT a část osvětlení. Hotelová budova je vybavena vlastním motorgenerátorem pro zálohování výtahů, části osvětlení a technologií a požárního větrání. Pro osvětlení plochy hřiště byla zvolena svítidla osazená na nosníku v rovině střechy stadionu umístěném pod makrolonovým prosvětlovacím pásem. Přístup je zajištěn po obslužné lávce uvnitř konstrukce střechy.

V rámci profese VZT je zajištěna dodávka čerstvého vzduchu do prostorů bez možnosti přirozeného větrání a do prostorů, kde to vyžadují hygienické požadavky nebo požadavky technologie, dále odvod tepelné zátěže z hotelových pokojů, restaurace, kuchyně a místností s velkými tepelnými zisky od technologie. V objektu jsou čtyři strojovny VZT (původně navržené VZT jednotky Janka Radotín byly realizační firmou zaměněny za jednotky Rosenberg, čemuž bylo třeba přizpůsobit stavební řešení i navazující profese).

Pro vytápění sportovního areálu je zdrojem tepla centrální horkovodní výměníková stanice pro úpravu tlakového a teplotního parametru, ve které jsou převedeny parametry horkovodu na teplovod do 110 °C PN 0,6 MPa s rozdělením na čtyři samostatně měřitelné odběry:

Fasáda

Do poslední chvíle bylo otázkou provedení fasády. Na betonových obvodových konstrukcích, stejně jako na vyzdívkách z cihel Porotherm byl proveden kontaktní zateplovací systém (KZS) s vnější probarvenou silikonovou omítkou. Původně navržená předsazená textilní fasáda od firmy Ferrari byla následně investorem po jednáních s nájemci zamítnuta a architekt spolu s ostatními zainteresovanými hledal jiné, architektonicky, ale zejména cenově přijatelné řešení. Po mnoha variantách byl zvolen obklad pomocí desek Fundermax v kombinaci hnědé a červené barvy, kotvený do hliníkových L profilů. Posun v realizaci předsazené fasády bohužel znamenal osazování kotev Etanco až po realizaci KZS, tedy dodatečné vyřezávání otvorů a opětovné doplňování KZS. Zvolená varianta s deskami Fundermax byla nakonec správným krokem a fasáda přispěla k zajímavému architektonickému ztvárnění stavby.

Fotbalové hřiště

Samotné fotbalové hřiště je vyspádováno ve sklonu 0,9 % ve tvaru valbové střechy s hřebenem v podélné ose. Výškový rozdíl postranních čar a středu hřiště je tedy více než 300 mm. Hřiště je vytápěné, s automatickým závlahovým systémem. Trávník byl vypěstován v Německu a v rolích byl dopraven na plochu, kde byl instalován. V JV a SZ rohu stadionu a na západní fasádě severně od hlavního vstupu do stadionové části jsou osazeny velkoplošné LED obrazovky od firmy Bertelé, jejichž konstrukce umožňuje spouštění obrazovek pro provádění údržby. U obrazovky v JV rohu nebyly bohužel respektovány prostorové možnosti a osazení obrazovky způsobilo zhoršení výhledu diváků v horních řadách. Toto nedopatření však bude řešeno v nejbližší době a úpravou konstrukce bude tato skutečnost napravena.

Článek byl publikován na stránkách Časopisu stavebnictví v 06/2008.