Napsali o nás Archivy - COPLAN Projekt

Revit nasazen na projekt Stadion SK Slavia Praha

coplan_admin — Tue, 28 Nov 2023 06:59:36 +0000

Úvodem k zamyšlení

Tvrzení, že většina stavebních projektantů vytváří výkresovou dokumentaci „v ruce“ se může zdát na první pohled jako nesmysl. Při hlubším zamyšlení se ukáže, že je tomu opravdu tak. Když pomineme projekční kanceláře, které své projekty nabízejí nakreslené ručně tuší a kterých je v současné době opravdu minimum, dostáváme se ke skupině kanceláří, jež využívají počítače společně s CAD programy pouze jako rýsovací prkno. „Nakreslím čáru, druhou, přiřadím tloušťku, vyšrafuji a mám zeď“. Takový postup je osvědčený, není náročný na pochopení software a v jistém ohledu je stále ještě nejefektivnější v poměru cena výkon. Nejjednodušší CAD aplikace nabízející prostředí pro tvorbu dokumentace výše popsaným postupem stojí jen několik málo tisíc korun. Také hardware počítače, na kterém tento program lze používat, nemusí odpovídat technologickému maximu současné doby. Tyto aspekty jsou rozhodně největšími lákadly pro malé či začínající kanceláře. Je toto ale nejvhodnější podoba projektování ve stavební praxi? Směle si dovolím zapochybovat. V současné době rostou nároky investora na rychlost zpracování dokumentace, což vede mnohdy ke zbytečným chybám způsobeným přehlédnutím. Jde především o návaznosti u složitých a konstrukčně méně průhledných budov. Zodpovědnost za vyskytnutí problému prostorové kolize při realizaci stavby samozřejmě nese projektant. Proto je „hlad“ po nástroji, pomocí kterého lze takovému problému předejít. Jedinou možnou volbou je modelování stavby ve 3D, které v méně či více rozvinuté formě používají architekti při svých návrzích. Projekční kanceláře používají takovýchto nástrojů minimálně a to i v případě, že takovýto program vlastní. Sám jsem byl svědkem užívání ADT jako 2D CAD aplikace s využíváním AEC objektů pouze jako bloků. Je třeba si položit otázku, proč tomu tak je. Z osobní zkušenosti mohu říci, že je to především neochota přejít na jinou filosofii tvorby výkresové dokumentace pramenící hlavně z časové tísně, ve které většina projektantů pracuje. Dalším nezanedbatelným aspektem je i složitost tvorby 3D modelu ať už způsobené nevhodnými nástroji programu, nebo tím, že se nad prostorovým problém musí projektant zamyslet více. A konečně i lidská lenost hraje v tomto procesu důležitou roli. Jak tedy přesvědčit projektanty pracující s CAD jako s virtuálními rýsovacími prkny k tomu, aby přešli na 3D modelování? Nabídnout produkt, který svou jednoduchostí, automatičností a inteligencí přesvědčí o tom, že zadaný projekt je možné vypracovat rychleji, bezproblémověji a tudíž i kvalitněji. A Revit building se zdá být vhodným kandidátem.

Revit versus COPLAN Projekt s.r.o.

V našem případě vše začalo nabídkou předvedení nového a revolučního programu v naší firmě, která byla bez váhání přijata. Během presentace většině přišlo na mysl: „ano, to je to, co bychom potřebovali“. Mnozí zavzpomínali na program Ribcon, se kterým se v první polovině 90. let minulého století začínalo, a se kterým úspěšně pracovali v 3D prostředí tehdy samozřejmě na platformě MS-DOS, zato však v celém rozsahu projektových fází vč. dokumentace pro provedení stavby (DPS). Nabídku firmy Autodesk, jež spočívala k dodání tohoto nového produktu společně s plnou verzí AutoCADu nešlo nevyužít a tak netrvalo dlouho a bylo zakoupeno několik licencí. I přesto, že všichni byli přesvědčeni o relevantnosti použití tohoto produktu, nebyl zaveden do praxe. Začínali jsme na projektu zdánlivě jednoduchého dvoupodlažního objektu. Ukázalo se, že díky svému charakteru (objekt z 60ti procent skrytý ve svahu, složitá konstrukce obvodového pláště, detaily na fasádě) se tento dům stal pro Revit a tvůrce dokumentace opravdovým oříškem. Nakonec nezbylo, než výkresy vyexportovat a dodělat je do podoby dokumentace pro provedení stavby standardním postupem. I přes tento počáteční neúspěch bylo v pozdější době rozhodnuto využít tohoto produktu opět a to v projektu, který v historii firmy má obdobu pouze v nerealizovaném administrativně bytovém komplexu. Jde o fotbalový stadion FK Slávia Praha jehož architektonická část a vedení je pod taktovkou ateliéru Omicron-K, Ing. arch. Martin Kotík. Naše společnost hraje v tomto projektu roli zpracovatele dokumentace pro provedení stavby a koordinátora.

Co nás vedlo k využití tohoto programu i přesto, že se projevil jako nepříliš vhodný právě pro tvorbu DPS? Paradoxně to byla časová tíseň a vědomí, že během tvorby dokumentace může docházet k poměrně značným změnám. Dále benefity tohoto programu překračující nedostatky, které jsou s jeho používáním spojeny. Je to především plná parametričnost, která se projevuje tím, že jakákoliv změna v dispozičním uspořádání, změny ve fasádách atd. se okamžitě projeví ve všech výkresech. Další je možnost kontroly problematických míst, jakými jsou podchodné výšky u schodišť a v místech se šikmým podhledem. Další výhodou programu založeném na filosofii databázového systému je možnost snadného výpisu všech modelovaných prvků včetně jejich rozměrů a fyzikálních parametrů jako je objem, plocha a hmotnost, jež lze vyžít pro finální rozpočet stavby. Další nespornou výhodou je položkování, kdy program sám vytvoří výpis všech prvků. Jakákoliv změna pak znamená přepsání databáze a tím udržení správnosti dokumentace. V neposlední řadě je třeba uvést také možnost práce více osob na jednom projektu. Takovýchto výhod je více, ovšem ty zmiňované jsou ty nejzávažnější.

Čtenář už jistě v této době pochybuje o tom, že tento článek píše společností Autodesk „nesponzorovaný“ uživatel. Na podporu tvrzení, že tomu tak není nyní poukáži na problémy, se kterými jsme se během tvorby projektů setkali. Program Revit je velice hardwarově náročná aplikace. Z vlastní zkušenosti lze doporučit pouze procesory s frekvencí 3GHz a výše s minimálně 2GB RAM. I přesto tento program nepoběží tak rychle, jako běžně používaný CAD software. S vybaveností PC je spojena stabilita programu. Ten je naštěstí postaven na jiném jádru než je AutoCAD a proto je stabilnější. Tato stabilita však není jak se v anglicky mluvících zemích s oblibou říká „rock“ (kamenná). S velkými projekty si zatím neumí Revit bezproblémově poradit, ale jak bylo uvedeno, záleží také a možná především, na vybavenosti PC. Dalším, už čistě softwarovým problémem je 2D reprezentace 3D prvků. Ta mnohdy neodpovídá zvyklostem a normovým požadavkům stanoveným ČSN. Tento problém je odstranitelný vhodným definováním tzv. rodin, na kterých celý Revit stojí. Jedná se o obdobu bloků v AutoCADu. Rodinou je v Revitu stěna, okno, schodiště i popiska. Adaptace těchto rodin je kapitola sama pro sebe. Jedná se asi o nejsložitější proces při tvorbě dokumentace. Výhodou však je, že jednou definované prvky lze uložit na pevný disk a používat je v dalších projektech, což vede ke značnému urychlení práce. Další výhodou v tomto ohledu je i masivní podpora ze stran vývojářů a uživatelů, kteří nabízejí již vytvořené rodiny volně na internetu. Poslední nevýhodou, jež zřejmě nevychází z naší nedokonalé znalosti programu je odlišná definice postupů tvorby než jsme zvyklí z AutoCADu. Za všechny jeden příklad, kdy při ořezu volíte nejprve k čemu se bude ořezávat a pak část, která zůstává, nikoliv, kterou chcete odstranit. Při používání jsme se setkali s mnoha dalšími problémy ovšem ty byly způsobeny především naší neznalostí. Většina z nich byla odstraněna díky podpoře společnosti AB studio a Autodesku, jmenovitě Ing. Sigmundovi a Ing. Vinšové. Díky.

Na závěr hodnocení tohoto produktu. Revit není žádný mladík (verze 9.1 je toho důkazem), ale k jeho masivnímu rozvoji dochází až teď, kdy jej pod svá křídla schoval softwarový gigant jakým je Autodesk. Jako takový má stále spoustu neduhů, jenž se postupně odstraňují. I přesto jej lze užít pro tvorbu dokumentace malých i středně velkých projektů. V případě velmi slušně vybaveného počítače i na projekty velké, jenž je vhodné rozdělit do několika menších částí. Osobně vidím v BIM systému budoucnost projektování a proto mi nezbývá než tento produkt doporučit i dalším uživatelům, kteří nejsou spokojeni s „taháním čar“ po obrazovce.

Za projekční tým firmy COPLAN Projekt s.r.o.
Ing. Rudolf Vyhnálek
absolvent ČVUT FSv, student doktorského studia na katedře Ocelových a dřevěných konstrukcí, samostatný projektant COPLAN Projekt s.r.o.

Článek byl publikován na stránkách AB Studia v 05/2007.

Článek Revit nasazen na projekt Stadion SK Slavia Praha se nejdříve objevil na COPLAN Projekt.

Slavia – Návrh a provedení stavby

coplan_admin — Mon, 27 Nov 2023 14:22:41 +0000

Práce na projektové dokumentaci pro provedení stavby Multifunkčního fotbalového areálu SK Slavia Praha začaly v září 2006 a v podstatě jen o pár týdnů předbíhaly vlastní stavební dodávku. Tyto projektové práce navazovaly na dokumentaci pro stavební povolení vypracovanou ateliérem Omicron-K v roce 2003, ale zároveň na studii ze srpna roku 2005 upravenou tak, aby finanční náklady odpovídaly možnostem investora a zároveň byla zachována funkčnost a architektonické řešení celé stavby. Tato skutečnost a také souběh provádění projektové činnosti a výstavby stadionu kladly zvýšené nároky jak na projektanty, tak i na realizační firmu a její subdodavatele.

Ing. Stanislav Babka (*1959)

Vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze, obor Pozemní stavby. Působí jako vedoucí projektant ve firmě COPLAN Projekt s.r.o., postupně SÚRPMO, Vojenské stavby, PPS s.r.o., JA-FORM spol. s r.o., PAN s.r.o. Autorizovaný inženýr v oboru Pozemní stavby.

E-mail: stanislav.babka@coplan.cz

Oproti původní dokumentaci pro stavební povolení byla téměř celá konstrukce stadionu navržena a realizována jako prefabrikovaná, přilehlé části za vnější osou samotného stadionu byly navrženy jako monolitické. V průběhu projektování tak bylo nejdůležitější prostorově a výškově sladit prefabrikované části (stadion) a monolitické části (zázemí stadionu) a koordinovat trasy jednotlivých instalací, a to zejména i proto, že neexistoval předchozí stupeň projektové dokumentace, ve kterém by tato činnost, byť částečně, byla provedena.

V rámci stavebních prací byly nejprve provedeny hrubé terénní úpravy (HTÚ) a výkopy, při kterých byly objeveny konstrukce původního stadionu, ke kterým nebyla k dispozici žádná dokumentace. Tyto konstrukce bylo třeba urychleně odstranit a posoudit piloty, které byly v daných místech navrženy. V co nejkratší době byly zahájeny práce na pilotách, kterých bylo více než 650, o průměru 620 mm, 900 mm a 1200 mm, některé s rozšířenou hlavou na průměr 900 mm. Hlavice byly vrtané průměru 1500 mm, 1200 a 1000 mm. U pilot, stejně jako u dalších konstrukcí spodní stavby, bylo třeba provést opatření proti bludným proudům, jejichž zdrojem je v dané lokalitě zejména stejnosměrně elektrizovaná železnice Praha–Benešov s trakčním napětím 3 kV, tramvajová doprava s trakčním napětím 600 V v ulici Vršovické, vzájemné galvanicky propojené uzemňovací soustavy trafostanic přes měděné stínicí opletení u kabelů VN 22 a dále propojení uzemnění bytových a jiných staveb.

Na realizované piloty byly osazeny sloupy prefabrikované konstrukce stadionu, resp. přímo šikmé prefabrikované nosníky tribun a v monolitické části objektu monolitické sloupy a stěny. Byla provedena celá spodní stavba, izolace proti zemní vlhkosti a radonu. U tahových pilot pro kotvení ocelových táhel střechy určených statikem byly provedeny tahové zkoušky, jejichž výsledky odpovídaly požadavkům na ně kladeným.

V průběhu postupně dokončované hrubé stavby byly zahájeny a dále prováděny práce na jednotlivých instalacích, jejichž navrhování a vzájemná koordinace, též s ohledem na změny v průběhu výstavby a změny investora, patřily k nejdůležitějším a zároveň i nejnáročnějším činnostem projektových prací.

V okamžiku provedení prvních nosných a tahových sloupů byla na východní straně stadionu zahájena montáž ocelové konstrukce střechy stadionu, jejíž dodávku zajišťovala firma Kepák, spol. s r.o. Jako výsledná konstrukční soustava byla projektantem Ing. Michaelem Trnkou, CSc., zvolena konstrukce prostorově spolupůsobící, tuhá na kroucení a stabilizovaná kotvením vnějšího okraje střechy do železobetonové konstrukce přístaveb nebo přímo do pilot pomocí táhel. U zvolené alternativy byla dále optimalizována vzájemná rozteč vazníků s ohledem na nosný systém spodní stavby a architektonické působení. Příprava ocelových prvků konstrukce střechy stadionu byla zahájena předmontáží na budoucí hrací ploše a následně probíhala vlastní instalace konstrukce střechy, jejíž celková hmotnost je cca 1300 t. V konstrukci střechy je instalováno osvětlení hrací plochy.

Návrh střešního pláště

Při návrhu střešního pláště stadionu byly zvažovány různé varianty střešní krytiny. Nakonec byla zvolena krytina z PVC-P fólie Sika-plan 12G armovaná tkaninou z polyesterových vláken, mechanicky kotvená, podklad OSB desky na trapézovém plechu konstrukce střechy. Tato krytina byla zvolena z důvodů cenových i realizačních. Zajímavým prvkem střešního pláště stadionu je prosvětlovací pás při vnitřním líci z makrolonových panelů Rodeca šířky 0,6 m a délky cca 4,8 m. Vzhledem ke křídlovitému profilu střechy a jejímu sklonu ve směru příčné osy směrem k východu byl pro odvodnění střešního pláště střechy stadionu zvolen podtlakový odvodňovací systém Siaqua od firmy Sikla Bohemia, s.r.o. – bylo však třeba nalézt vhodné trasy pro vodorovné odvodňovací potrubí uvnitř příhradové konstrukce střechy, což kladlo nároky na projektovou přípravu a následně na samotnou realizaci.

Podhled střechy

Tváří stadionu je určitě podhled ocelového střešního prstence z kanadského cedrového dřeva, jehož realizaci prosadil hlavní architekt stavby. Důvody, proč byl vybrán právě takový obklad, jsou estetické a praktické. Dřevo stromu Thuja plicata (Zerav obrovský) v anglosaském světě ne zcela správně nazývané „západní červený cedr“(western red cedar) se vyznačuje širokou škálou barevných odstínů od světle žluté až po tmavě hnědočervenou. Mladé dřevo na kmenu je světlé a čím dál více do hloubky tmavne. Tato vlastnost se projevuje tím, že prakticky každé prkno je jinak barevné, a složí-li se z nich plocha, má velmi zajímavý, těžko napodobitelný vzhled. Medová barva dřevěného podhledu působí velmi příznivě na atmosféru jinak účelově pojednaného stadionu a vnáší do ochozů jisté prvky intimity.

Praktických důvodů pro použití právě tohoto dřeva na podhled bylo několik. V první řadě jeho lehkost (cca 400 kg/m3) – při celkové ploše podhledu cca 10 000 m² je rozdíl ve hmotnosti ve srovnání třeba se smrkem 36 t. Takže o tuto hmotnost bylo sníženo celkové zatížení konstrukce střechy. Další zajímavou vlastností tohoto dřeva je, že neobsahuje pryskyřici, a nehrozí tedy odkapávání z podhledu na sedadla tribun. Třetí velmi důležitou vlastností tohoto materiálu je, že nepotřebuje impregnaci proti houbám, plísním atd.

Je-li kryto před přímým slunečním světlem, zachová si po velmi dlouhou dobu svoji původní barevnost, která by se impregnací potlačila. Podhled se nemusí díky těmto vlastnostem nijak v budoucnu povrchově ošetřovat a periodicky opravovat.

Provedení podhledu bylo klasické, cedrová prkna byla přichycena nerezovými vruty na impregnované latě. Mezi prkny jsou cca 10 mm mezery. Šířky prken (100 mm a 150 mm) jsou k sobě řazeny zcela náhodně, což ještě zvyšuje estetický dojem podhledu.

Dřevěný cedrový podhled, který evokuje vzpomínky na dřevěnou tribunu původního Edenu, byl určitě tou správnou volbou a umocňuje působivý dojem z architektonického ztvárnění stadionu.

TZB

V objektu je trafostanice se dvěma suchými transformátory 1600 kVA. Samotný stadion je zálohován UPS (osvětlení plochy, část technologií budovy, slaboproudá zařízení) a dále je instalován motorgenerátor pro zálohování UPS výtahů, požárního větrání, část VZT a část osvětlení. Hotelová budova je vybavena vlastním motorgenerátorem pro zálohování výtahů, části osvětlení a technologií a požárního větrání. Pro osvětlení plochy hřiště byla zvolena svítidla osazená na nosníku v rovině střechy stadionu umístěném pod makrolonovým prosvětlovacím pásem. Přístup je zajištěn po obslužné lávce uvnitř konstrukce střechy.

V rámci profese VZT je zajištěna dodávka čerstvého vzduchu do prostorů bez možnosti přirozeného větrání a do prostorů, kde to vyžadují hygienické požadavky nebo požadavky technologie, dále odvod tepelné zátěže z hotelových pokojů, restaurace, kuchyně a místností s velkými tepelnými zisky od technologie. V objektu jsou čtyři strojovny VZT (původně navržené VZT jednotky Janka Radotín byly realizační firmou zaměněny za jednotky Rosenberg, čemuž bylo třeba přizpůsobit stavební řešení i navazující profese).

Pro vytápění sportovního areálu je zdrojem tepla centrální horkovodní výměníková stanice pro úpravu tlakového a teplotního parametru, ve které jsou převedeny parametry horkovodu na teplovod do 110 °C PN 0,6 MPa s rozdělením na čtyři samostatně měřitelné odběry:

temperování hřiště, topný systém sportovní části;
předávací stanice západ, topný systém severní části;
předávací stanice sever – hotel, topný systém východní části;
předávací stanice východ, bytový objekt (příprava).

Fasáda

Do poslední chvíle bylo otázkou provedení fasády. Na betonových obvodových konstrukcích, stejně jako na vyzdívkách z cihel Porotherm byl proveden kontaktní zateplovací systém (KZS) s vnější probarvenou silikonovou omítkou. Původně navržená předsazená textilní fasáda od firmy Ferrari byla následně investorem po jednáních s nájemci zamítnuta a architekt spolu s ostatními zainteresovanými hledal jiné, architektonicky, ale zejména cenově přijatelné řešení. Po mnoha variantách byl zvolen obklad pomocí desek Fundermax v kombinaci hnědé a červené barvy, kotvený do hliníkových L profilů. Posun v realizaci předsazené fasády bohužel znamenal osazování kotev Etanco až po realizaci KZS, tedy dodatečné vyřezávání otvorů a opětovné doplňování KZS. Zvolená varianta s deskami Fundermax byla nakonec správným krokem a fasáda přispěla k zajímavému architektonickému ztvárnění stavby.

Fotbalové hřiště

Samotné fotbalové hřiště je vyspádováno ve sklonu 0,9 % ve tvaru valbové střechy s hřebenem v podélné ose. Výškový rozdíl postranních čar a středu hřiště je tedy více než 300 mm. Hřiště je vytápěné, s automatickým závlahovým systémem. Trávník byl vypěstován v Německu a v rolích byl dopraven na plochu, kde byl instalován. V JV a SZ rohu stadionu a na západní fasádě severně od hlavního vstupu do stadionové části jsou osazeny velkoplošné LED obrazovky od firmy Bertelé, jejichž konstrukce umožňuje spouštění obrazovek pro provádění údržby. U obrazovky v JV rohu nebyly bohužel respektovány prostorové možnosti a osazení obrazovky způsobilo zhoršení výhledu diváků v horních řadách. Toto nedopatření však bude řešeno v nejbližší době a úpravou konstrukce bude tato skutečnost napravena.

Článek byl publikován na stránkách Časopisu stavebnictví v 06/2008.

Článek Slavia – Návrh a provedení stavby se nejdříve objevil na COPLAN Projekt.

Zkušenosti z navrhování stavby stadionu

coplan_admin — Mon, 27 Nov 2023 14:19:57 +0000

Zárodkem úspěšného zvládnutí rozsáhlého projektu byla správně zvolená strategie s maximálním využitím technologie 3D resp. BIM.

Ing. Karel Frontz (*1965)

Ing. Karel Frontz vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze, obor Pozemní stavby. Působí jako jednatel společnosti COPLAN Projekt s.r.o. Předchozí činnost: projektant pozemních staveb Vojenské stavby, s.p., PPÚ, s.p., PRINS, spol. s r.o. Autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby.

E-mail: karel.frontz@coplan.cz

Již od roku 1993 jsme ve firmě využívali CAD systém s 3D modelováním (samozřejmě na platformě MS-DOS) ve všech fázích zpracování projektové dokumentace, což nebylo – a dosud není – zejména ve stupni dokumentace pro provedení stavby zvykem. Třetí dimenzi jsme využívali zejména při zobrazení tvarově složitějších stavebních prvků a částí, což mimochodem usnadňovalo na stavbě čtení výkresů. Nekompatibilita našeho systému s dominujícím prostředím AutoCADu nás přivedla na tuto platformu a od poloviny devadesátých let jsme navíc pracovali převážně v 2D, pominu-li krátkou anabázi s aplikací ADT bez silného nasazení v projekci. Teprve seznámení s relativně novým (v českých zemích) systémem Revit na bázi BIM (databázový systém informačního modelu budovy) před třemi lety nás vedlo k rozhodnutí zakoupit příslušné licence a zejména zavést využití tohoto softwaru do projektové praxe. Příležitost projektovat fotbalový stadion se nenaskytne každý den. Po dojednání zakázky s autorem architektonického návrhu Ing. arch. Martinem Kotíkem z atelieru OMICRON-K na zpracování projektové dokumentace pro provedení stavby (DPS) v profesi stavební, včetně koordinace profesí (a následně statiky železobetonových monolitických konstrukcí), stála před námi otázka způsobu zpracování projektové dokumentace. Projektová dokumentace pro stavební povolení zpracovaná v roce 2003 se výrazně lišila od nového návrhu stavby, který architekti na přání investora upravili z důvodu snížení investičních nákladů. Dokumentace navíc nebyla kompletně zpracována v elektronické formě.

Faktorů k použití nové technologie (Revit) bylo několik:

nutnost kompletního vynesení (digitalizace) celého projektu ve fázi DPS;
předpokládané (a avizované) změny;
kontrola problematických míst v rámci koordinace;
výstupy z databázového systému stavebních prvků.

Všechny uvedené výhody jsme si vyzkoušeli v půlročním předstihu na nepoměrně menší stavbě. Dispozičně a konstrukčně velmi složitý atypický strážní domek uzavřeného vilového areálu byl zakomponován do obloukové opěrné zdi s atypickými půdorysnými i výškovými rozměry. Věděli jsme, že v první fázi bude časově velmi náročné naplnit databázový systém (jednotlivé prvky jsou parametrizovány – například stěna, dveře, okno, popis). Každý z těchto prvků je kdykoli editovatelný a jeho změny se projeví v celém modelu. S modelem je možno pracovat ve skupině online, aniž by došlo ke kolizi při ukládání dat jednotlivými projektanty. Z hlediska očekávání změn v průběhu zpracování dokumentace pro provedení stavby i v souběhu s výstavbou stadionu vlivem požadavků investora a jednotlivých nájemců se použití programového vybavení Revit jevilo jako vhodné. A to i přesto, že takto rozsáhlý projekt měl velký vliv na nutnost výrazně posílit hardware v celém oddělení stavební skupiny.

Na počátku navrhování stadionu jsme byli časově i věcně vázáni na zpracovatele statické části stadionu společnost Recoc, s.r.o., která zahajovala práce na montované části železobetonových konstrukcí. Po vzájemné dohodě s generálním projektantem jsme nakonec převzali i zpracování veškerých monolitických železobetonových konstrukcí, aby bylo možné termínově a kapacitně rozsáhlou stavbu zvládnout. Odlehčili jsme tak projektové kanceláři Recoc, s.r.o., která se mohla soustředit na prefabrikované konstrukce a složité pilotové založení.

Samotná stavba stadionu nebyla, vyjma velkého rozsahu z hlediska stavební části, projektově extrémně náročná. Bylo však velmi komplikované jednotlivé funkční celky koordinačně sladit. Sportovní zázemí stadionu, koridory s obchodními plochami a sociálním zázemím diváků, zázemí hráčů, VIP prostory, kanceláře, pronajímatelné obchodní plochy a hotel nebyly často vertikálně a horizontálně v optimální poloze zejména proto, že se dispozice upravovaly v maximální možné míře podle potřeby jednotlivých nájemců v rámci klientských změn. Koordinace jednotlivých hlavních vedení TZB, zejména vzduchotechniky, elektroinstalace, topení, chlazení a zdravotní techniky spolu se speciálními technologiemi (slaboproudé rozvody, odvodnění apod.), kladla nároky na prostorové uspořádání šachet a hlavních horizontálních vedení médií v místech, kde tomu dovolovala stavební konstrukce a byl vyčleněn vhodný prostor. Velkou výhodou užití systému BIM byla možnost předávání průběžných výkazů výměr projektovaných materiálů a prvků pro dodavatele stavby společnost Hochtief CZ a.s., což bylo během stavby často využíváno.

Závěr

Poděkování Ing. arch. Martinu Kotíkovi a kolektivu architektů z atelieru OMICRON-K za poskytnutí příležitosti, společnosti AB Studio, spol. s r.o., za technickou podporu při zavádění a používání systému REVIT, zástupcům dodavatele Hochtief CZ a.s., za korektní vztahy, vzájemnou spolupráci a perfektně odvedenou práci a vedoucímu inženýrovi projektu Ing. Stanislavu Babkovi se spolupracovníky COPLAN Projekt s.r.o., za zanechání významné stopy v Edenu.

Článek Zkušenosti z navrhování stavby stadionu se nejdříve objevil na COPLAN Projekt.