Zkušenosti z navrhování stavby stadionu
Zárodkem úspěšného zvládnutí rozsáhlého projektu byla správně zvolená strategie s maximálním využitím technologie 3D resp. BIM.
Ing. Karel Frontz (*1965)
Ing. Karel Frontz vystudoval Stavební fakultu ČVUT v Praze, obor Pozemní stavby. Působí jako jednatel společnosti COPLAN Projekt s.r.o. Předchozí činnost: projektant pozemních staveb Vojenské stavby, s.p., PPÚ, s.p., PRINS, spol. s r.o. Autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby.
E-mail: karel.frontz@coplan.cz
Již od roku 1993 jsme ve firmě využívali CAD systém s 3D modelováním (samozřejmě na platformě MS-DOS) ve všech fázích zpracování projektové dokumentace, což nebylo – a dosud není – zejména ve stupni dokumentace pro provedení stavby zvykem. Třetí dimenzi jsme využívali zejména při zobrazení tvarově složitějších stavebních prvků a částí, což mimochodem usnadňovalo na stavbě čtení výkresů. Nekompatibilita našeho systému s dominujícím prostředím AutoCADu nás přivedla na tuto platformu a od poloviny devadesátých let jsme navíc pracovali převážně v 2D, pominu-li krátkou anabázi s aplikací ADT bez silného nasazení v projekci. Teprve seznámení s relativně novým (v českých zemích) systémem Revit na bázi BIM (databázový systém informačního modelu budovy) před třemi lety nás vedlo k rozhodnutí zakoupit příslušné licence a zejména zavést využití tohoto softwaru do projektové praxe. Příležitost projektovat fotbalový stadion se nenaskytne každý den. Po dojednání zakázky s autorem architektonického návrhu Ing. arch. Martinem Kotíkem z atelieru OMICRON-K na zpracování projektové dokumentace pro provedení stavby (DPS) v profesi stavební, včetně koordinace profesí (a následně statiky železobetonových monolitických konstrukcí), stála před námi otázka způsobu zpracování projektové dokumentace. Projektová dokumentace pro stavební povolení zpracovaná v roce 2003 se výrazně lišila od nového návrhu stavby, který architekti na přání investora upravili z důvodu snížení investičních nákladů. Dokumentace navíc nebyla kompletně zpracována v elektronické formě.
- nutnost kompletního vynesení (digitalizace) celého projektu ve fázi DPS;
- předpokládané (a avizované) změny;
- kontrola problematických míst v rámci koordinace;
- výstupy z databázového systému stavebních prvků.
Všechny uvedené výhody jsme si vyzkoušeli v půlročním předstihu na nepoměrně menší stavbě. Dispozičně a konstrukčně velmi složitý atypický strážní domek uzavřeného vilového areálu byl zakomponován do obloukové opěrné zdi s atypickými půdorysnými i výškovými rozměry. Věděli jsme, že v první fázi bude časově velmi náročné naplnit databázový systém (jednotlivé prvky jsou parametrizovány – například stěna, dveře, okno, popis). Každý z těchto prvků je kdykoli editovatelný a jeho změny se projeví v celém modelu. S modelem je možno pracovat ve skupině online, aniž by došlo ke kolizi při ukládání dat jednotlivými projektanty. Z hlediska očekávání změn v průběhu zpracování dokumentace pro provedení stavby i v souběhu s výstavbou stadionu vlivem požadavků investora a jednotlivých nájemců se použití programového vybavení Revit jevilo jako vhodné. A to i přesto, že takto rozsáhlý projekt měl velký vliv na nutnost výrazně posílit hardware v celém oddělení stavební skupiny.
Na počátku navrhování stadionu jsme byli časově i věcně vázáni na zpracovatele statické části stadionu společnost Recoc, s.r.o., která zahajovala práce na montované části železobetonových konstrukcí. Po vzájemné dohodě s generálním projektantem jsme nakonec převzali i zpracování veškerých monolitických železobetonových konstrukcí, aby bylo možné termínově a kapacitně rozsáhlou stavbu zvládnout. Odlehčili jsme tak projektové kanceláři Recoc, s.r.o., která se mohla soustředit na prefabrikované konstrukce a složité pilotové založení.
Samotná stavba stadionu nebyla, vyjma velkého rozsahu z hlediska stavební části, projektově extrémně náročná. Bylo však velmi komplikované jednotlivé funkční celky koordinačně sladit. Sportovní zázemí stadionu, koridory s obchodními plochami a sociálním zázemím diváků, zázemí hráčů, VIP prostory, kanceláře, pronajímatelné obchodní plochy a hotel nebyly často vertikálně a horizontálně v optimální poloze zejména proto, že se dispozice upravovaly v maximální možné míře podle potřeby jednotlivých nájemců v rámci klientských změn. Koordinace jednotlivých hlavních vedení TZB, zejména vzduchotechniky, elektroinstalace, topení, chlazení a zdravotní techniky spolu se speciálními technologiemi (slaboproudé rozvody, odvodnění apod.), kladla nároky na prostorové uspořádání šachet a hlavních horizontálních vedení médií v místech, kde tomu dovolovala stavební konstrukce a byl vyčleněn vhodný prostor. Velkou výhodou užití systému BIM byla možnost předávání průběžných výkazů výměr projektovaných materiálů a prvků pro dodavatele stavby společnost Hochtief CZ a.s., což bylo během stavby často využíváno.
Závěr
Poděkování Ing. arch. Martinu Kotíkovi a kolektivu architektů z atelieru OMICRON-K za poskytnutí příležitosti, společnosti AB Studio, spol. s r.o., za technickou podporu při zavádění a používání systému REVIT, zástupcům dodavatele Hochtief CZ a.s., za korektní vztahy, vzájemnou spolupráci a perfektně odvedenou práci a vedoucímu inženýrovi projektu Ing. Stanislavu Babkovi se spolupracovníky COPLAN Projekt s.r.o., za zanechání významné stopy v Edenu.
Článek byl publikován na stránkách Časopisu stavebnictví v 06/2008.